Requiem v Budapešti — dvě tváře věčnosti

První listopad letošního roku jsem strávila v Budapešti, kde jsme s orchestrem Orfeo a sborem Collegium Vocale 1704 provedli dvě mimořádná Requiem – Michaela Haydna a Antonia Salieriho. Obě díla zazněla v úchvatném prostoru Müpa Budapest pod vedením zkušeného britského dirigenta Howarda Williamse.

Dvě requiem, dva pohledy na věčnost

Začátek listopadu jsem prožila v nádherné Budapešti. V prostoru Müpa Budapest jsme pod taktovkou Howarda Williamse provedli dvě Requiem – Michaela Haydna a Antonia Salieriho. Dva odlišné pohledy na věčnost, dvě skladatelské duše, které si zaslouží pozornost. A pro mě osobně další hluboké setkání s hudbou, která má sílu spojovat i proměňovat.

 Koncert proběhl 1. listopadu, tedy přesně v den, kdy si připomínáme památku všech zemřelých. Atmosféra večera tomu odpovídala — ztišená, soustředěná, a přesto plná vnitřní síly. Program byl dlouhý a poměrně nezvyklý. Jak Michael Haydn, tak Antonio Salieri bývají často vnímáni jako autoři žijící „ve stínu“ svých slavnějších současníků. Jejich hudba ale skrývá opravdové poklady. Haydnovo Requiem působí až komorně, jemně a vroucně, zatímco Salieriho zhudebnění přináší dramatickou monumentalitu a orchestrální bohatost. Za zmínku rovněž stojí fakt, že Salieri ono requiem c moll zkomponoval pro příležitost vlastního pohřbu, což nám jako interpretům dodávalo pocit jisté odpovědnosti – dostojíme mistrovým představám, jak by mělo znít? 

Specifická atmosféra živého přenosu

Celý koncert byl zároveň živě přenášen, což vždy dodává produkci zvláštní napětí i vzrušení. Vědomí, že vše, co se děje na pódiu, právě teď slyší posluchači i daleko za zdmi sálu, vytváří zcela jinou koncentraci a atmosféru.

 Pod vedením dirigenta Howarda Williamse, který je znám svou mimořádnou muzikálností a citem pro detail, se nám podařilo vytvořit propojený celek, kde se všechny hlasy a nástroje setkaly v krásné rovnováze. Práce s ním byla velkou inspirací – jeho klid, profesionalita a naprosté porozumění hudbě dodávají celému ansámblu jistotu a prostor pro skutečné vyjádření.

Výhody zahraničních produkcí

A pak ta Budapešť sama – město s duší, architekturou i historií, které dokáže člověka obohatit, i když zrovna není na pódiu. Právě to mám na své práci tak ráda: nejen samotné koncerty, ale i to poznávání nových míst, lidí a příběhů, které se s hudbou neodmyslitelně pojí.

 Být zpěvačkou znamená spoustu cestování, přizpůsobování se, neustálou práci s hlasem i tělem. Ale zároveň to přináší obrovskou radost — být součástí okamžiku, kdy hudba ožívá a dotýká se lidí. A právě takové chvíle, jako bylo toto provedení v Budapešti, mi pokaždé znovu připomenou, proč tuhle cestu jdu.

 

Platée ve Státní opeře: Barokní groteska, která rozesměje i chytí za srdce

Na podzim 2024 jsem měla tu čest zpívat na jevišti Státní opery Národního divadla v opeře Platée. Nečekaný hit sezony, barokní šílenství a spousta smíchu. Naše insccenace této opery si získala publikum i kritiky.  Mně přinesla další krásnou zkušenost, hudební i lidskou.

Strašák jménem Tréma ze zpěvu a jak s ní pracovat

Tréma (nervozita) je přirozenou součástí každého vystupování – a nemusí to být nutně jen zpěv nebo pobyt na jevišti. Potkává děti i dospělé, začátečníky i zkušené hudebníky. Dobrá zpráva je, že se s ní dá pracovat a že se může stát dokonce vaší spojenkyní.

Crossover mezi renesancí a pop music

Co se stane, když se potká renesanční hudba s moderním popem? Možná víc, než bychom čekali. V tomhle malém hudebním experimentu jsme zkusili propojit dva zdánlivě vzdálené světy – a zjistili jsme, že mezi nimi vede překvapivě přirozená cesta.

Zpěv jako cesta k přijetí sebe sama

Mnozí z nás si v dětství vyslechli věty, které nám braly odvahu a chuť zpívat. Strach z hodnocení a obavy z reakcí okolí pak často přetrvávají i do dospělosti. Přitom hlas je jedním z nejpřirozenějších nástrojů, které máme – a jeho otevření přináší radost, úlevu, i hlubší kontakt se sebou samým.

Internationale Barocktage Stift Melk 2025 – Magnificat v inspirativním prostředí kláštera

Festival Internationale Barocktage Stift Melk je každoročně významnou událostí na rakouské hudební scéně, kde se potkávají špičkoví umělci a milovníci barokní hudby. Letos jsem měla tu čest být součástí zahajovacího koncertu tohoto festivalu – a byl to pro mě nezapomenutelný zážitek.

Klasický nebo pop zpěv – dva světy, jeden hlas

Na první pohled působí klasický a popový zpěv jako úplně odlišné světy. Jeden vyžaduje technickou přesnost, druhý svobodu projevu. Ve skutečnosti ale oba vycházejí z téhož základu – ze zdravého, uvolněného těla a přirozeného dechu. A právě ten je klíčem k tomu, abychom mohli zpívat cokoliv, co si jen zamaneme.

Můj první Mesiáš – Dvě tváře mistrovského díla

Dvě naprosto odlišná provedení jednoho z nejikoničtějších oratorií všech dob – Händelův Mesiáš. Pod širým nebem na festivalu Smetanova Litomyšl i v majestátním klášterním kostele v Rheingau.

Na vaše přání nově přidáváme výuku kytary

Hudba má mnoho podob a někdy si sama řekne, kam chce růst dál. Na základě velkého zájmu rozšiřuji projekt Zpívej se mnou o výuku kytary a ukulele, jako přirozené pokračování pro všechny, kdo chtějí jít v hudbě ještě o krok dál a osvojit si nebo zdokonalit hru na tyto...